Určitě jste byli někdy na delší dobu doma odkázaní sami na sebe. Volný bejvák, pohoda klídek, nějaká ta párty atd. U mě může platit možná ta pohodička, že jsem doma sám a můžu relaxovat. Když ale přijde na přípravu jídla, je to občas kámen úrazu. Pro zdravého člověka každodenní rutina a nikterak nad tím nepřemýšlí. Tento týden všichni odjeli kamsi na dovolenou. Původně jsem měl taky vyrazit do světa. Jenže ta akce padla a najednou jsem zůstal sám doma. Rodiče, když odjížděli, tak mi na jeden oběd schovali kuře s bramborem do krabičky a na mně bylo jen, abych si to ohřál. Jenže zádrhel. Krabička nešla otevřít a musel jsem vymyslet, co teda budu jíst. Mohl jsem se sebrat a jít se někam najíst do restaurace nebo něco najít doma. Nechtělo se mi zrovna utrácet za to jídlo, a tak jsem se podíval, zda nemáme alespoň nějaké těstoviny. Ano, vyhrály špagety s kečupem. Další den se tu doma na chvilu někdo objevil, a tak jsem se k tomu jídlu nakonec dostal. Občas se tu někdo zastaví a s něčím pomůže. Druhá krize přišla až dneska na večer. Rozhodl jsem se, že si ukrojím chleba a k tomu si vezmu kousek sýra. Jenže jak se do něj dostat? Variantu se sýrem jsem nakonec zavrhl. Další možnou variantou byly křupky s mlékem. Zaradoval jsem se, že nebudu o hladu. Zkoušel jsem otevřít mléko a ejhle, nešlo to. Takže vyhrál suchý chleba. :-)
Co bude v dalších dnech, nikdo neví, ale o hladu snad nebudu. :-)
